Möchten Sie zur deutschen Seite wechseln?JaNeina
Zavřít
X
Sdílet tuto stránku
Tisková zpráva
Press|Financial Services|Public Services|Trends and Forecasting|Czech Republic|Czech

Důvěra spotřebitelů v EU je nejvyšší za posledních devět let

23.10.2017

Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK za třetí čtvrtletí roku 2017

Praha, 23. října 2017 – Spotřebitelská nálada v rámci EU se během třetího čtvrtletí nadále zlepšovala a skončila na úrovni 20,9 bodu. To je více nežli 19,1 bodu zaznamenaných na konci druhého čtvrtletí a nyní dosahuje hodnoty, jež byla naposledy dosažena na konci roku 2007.

Rolf Bürkl, expert společnosti GfK zabývající se spotřebiteli říká: „Ukázalo se, že v posledním čtvrtletí byla hlavním pilířem ekonomiky EU soukromá spotřeba, neboť v několika zemích se ukazatel "ochoty nakupovat" buď zlepšil, nebo zůstal stabilní. To stojí proti různorodým výsledkům jednotlivých zemí, kdy v porovnání s druhým kvartálem 2017 ve Francii, Německu a Portugalsku klesla ekonomická očekávání a ve Francii, Rakousku a Německu se snížila příjmová očekávání."

Česká republika: ekonomická očekávání se ve třetím čtvrtletí vzpamatovávají

S nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU si spotřebitelé v České republice uchovávají pozitivní pohled na ekonomiku i na ochotu nakupovat. Příjmová očekávání se však nezvýšila, možná kvůli probíhajícím jednáním o brexitu, jehož dopady na českou ekonomiku zatím nejsou známy (Velká Británie je pro Českou republiku čtvrtým největším exportním trhem a mnozí občané ČR žijí v Británii).

Vysoká ekonomická očekávání zaznamenaná v prvním čtvrtletí poněkud poklesla během Q2, ale ve třetím kvartále se částečně zlepšila. Koncem září byl ukazatel na úrovni 27,6 bodu, a to je oproti Q2 o 9,5 bodu více. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku je to však stále o 8,8 bodu méně.

Příjmová očekávání, jež vykazovala během prvních dvou čtvrtletí klesající trend, se začala ke konci třetího čtvrtletí zvyšovat. Skončila na úrovni 39,9 bodu, což je jen o 0,9 bodu méně než koncem druhého čtvrtletí, ale o 12,2 bodu níže než ve stejnou dobu předešlého roku.

Ochota nakupovat se rovněž poněkud zvýšila oproti celkovému negativnímu vývoji v předchozím čtvrtletí a na konci Q3 dosáhla 20,4 bodu. To je o 5,7 bodu více než koncem druhého kvartálu, ale o 6,8 bodu méně než ve stejnou dobu vloni.

Slovensko: ochota nakupovat ve třetím čtvrtletí výrazně stoupla

Nehledě na určité turbulence ve vývoji ekonomických očekávání slovenských spotřebitelů, zaznamenaly všechny tři ukazatele na konci kvartálu nárůst díky stabilnímu růstu ekonomiky a snižující se míře nezaměstnanosti.

Poté, kdy během prvních měsíců roku ekonomická očekávání postupně klesala, začalo Slovensko od května zažívat ‘jo-jo’ efekt, kdy došlo k jejich skokovému zvýšení a další měsíc opět k poklesu. To pokračovalo i během třetího kvartálu s tím, že v září ukazatel skončil na úrovni 22,8 bodu. To je o 5,5 bodu více než koncem Q2, ale o 5,8 bodu méně než koncem třetího čtvrtletí předešlého roku.

Příjmová očekávání, jež koncem Q2 skončila v daném roce na nejnižší úrovni, v září vystoupala na 28,2 bodu. To představuje od konce druhého kvartálu nárůst o 2,8 bodu a v porovnání se stejným obdobím loňského roku jen malý pokles o 1,8 bodu.

Také ochota nakupovat se během měsíce září významně zlepšila. Poté, kdy na konci Q2 skončila na nejnižší úrovni od začátku roku 2016, její ukazatel v září podstatně vzrostl a na konci třetího kvartálu činil 15,9 bodu. To je o 11,3 bodu více než na konci Q2 a o 2,3 bodu více než vloni ve stejnou dobu.

Německo: ekonomická a příjmová očekávání vykazují jistou turbulenci

Bez ohledu na vynikající domácí podmínky přispívající k velmi pozitivní spotřebitelské náladě, jež vychází z nízké míry nezaměstnanosti a růstu příjmů, nálada spotřebitelů zaznamenala v posledním čtvrtletí poněkud turbulentní vývoj.

Od února ekonomická očekávání v Německu vytrvale stoupala, ale v polovině třetího kvartálu se najednou propadla a poté se opět začala šplhat nahoru, až na konci září skončila na úrovni 33,4 bodu. Ve srovnání s Q2 je to pokles o 7,9 bodu, ale přitom je to stále o 26,6 bodu výše než ve stejnou dobu loňského roku.

Příjmová očekávání v Německu zahájila třetí kvartál mírným nárůstem, ale v září prudce poklesla na 52,7 bodu. V porovnání s Q2 je to snížení o 7,5 bodu, ale přitom jde zhruba o stejnou hodnotu jako v Q3 loňského roku (+0,1 bodu).

Ochota nakupovat se ve třetím čtvrtletí držela na rekordně vysoké úrovni a uzavřela kvartál na hodnotě 57,0 bodu. To je jen o něco málo níže než na konci druhého čtvrtletí (-0,9 bodu) a o 3,7 bodu více než ve stejném období předchozího roku.

Francie: prudký pokles ekonomických a příjmových očekávání

Po pozitivním „Macronově efektu", který jsme pozorovali v prvním a druhém čtvrtletí, zaznamenala Francie během třetího kvartálu pokles všech tří ukazatelů. Dochází k tomu na pozadí trvající vysoké nezaměstnanosti, jež je dvojnásobně vyšší než v ostatních velkých evropských ekonomikách, jako je např. Německo a za obrovské pozornosti, kterou věnují média reformám, jež Macron plánuje v oblasti trhu práce.

Ekonomická očekávání se během třetího čtvrtletí snižovala a na konci září byla na úrovni 30,2 bodu. V porovnání s koncem druhého čtvrtletí je to významný pokles o 18,9 bodu, ale stále je to o 23,4 bodu více než ve stejnou dobu roku 2016.

Příjmová očekávání se prudce snížila hned na začátku třetího kvartálu, pak mírně stoupla a během září znovu spadla na -18,9 bodu, což je nejnižší hodnota od dubna 2016. V porovnání s koncem Q2 je to pokles o 21,6 bodu, kdy se příjmová očekávání ve Francii nakonec po téměř deseti letech znovu dostala do kladných čísel. Je to rovněž o 5 bodů níže než ve stejnou dobu loňského roku

Po vyrovnaném začátku ochota nakupovat ke konci čtvrtletí mírně poklesla a dostala se na 22,7 bodu. To je o 2,8 bodu níže než na konci Q2, ale přitom stále o 14 bodů výše než ve stejnou dobu předešlého roku.

Velká Británie: stabilní vývoj s mírným nárůstem příjmových očekávání

Nehledě na přetrvávající nejistotu spojenou s vyjednáváním podmínek brexitu, byla situace ve Velké Británii ve třetím kvartálu poměrně stabilní a dokonce došlo k mírnému zvýšení příjmových očekávání.

Ekonomická očekávání ve Velké Británii v polovině třetího kvartálu poklesla, ale pak opět mírně stoupla na -23,5 bodu. To je od konce druhého čtvrtletí o 2,8 bodu méně a o významných 21,7 bodu méně než ve stejnou dobu vloni.

Příjmová očekávání se během prvních dvou měsíců třetího kvartálu zvyšovala, ale v září se tento trend obrátil a ukazatel začal klesat. Dosáhl 4,3 bodu, což je od konce Q2 nárůst o 6,3 bodu. Tato hodnota je však stále o 9,4 nižší než ve stejnou dobu předcházejícího roku.

Ochota nakupovat stoupala na začátku a na konci čtvrtletí, v polovině kvartálu poněkud klesla a skončila na úrovni -3,5 bodu. To je naprosto stejná hodnota jako na konci Q2, ale v porovnání se stejným obdobím vloni je to o 10,2 bodu méně.

Itálie: ve třetím čtvrtletí zlepšení, ale ekonomická a příjmová očekávání stále v záporné oblasti

Během třetího kvartálu se v Itálii objevily známky zvyšování důvěry spotřebitelů, přestože Itálie i nadále bojuje s vysokou nezaměstnaností mladých lidí a s finanční zátěží, kterou s sebou nese obrovský příliv uprchlíků ze severní Afriky.

Ekonomická očekávání se během Q3 průběžně zvyšovala s tím, že v září byl tento nárůst výrazný. Na konci čtvrtletí byla hodnota jejich ukazatele -27,6 bodu, což je nejvíce od května 2016. To je o výrazných 27,9 bodu více než koncem druhého čtvrtletí a o 13,0 bodu více než před rokem.

Příjmová očekávání v červenci i v srpnu vytrvale stoupala, ale během září začala mírně klesat až na -8,2 bodu. To znamená oproti konci druhého kvartálu zlepšení o 9,7 bodu a oproti stejnému období loňského roku zlepšení o 1,8 bodu.

U ochoty nakupovat pokračoval ve třetím čtvrtletí vzestupný trend a ukazatel dosáhl na konci září 16,1 bodu. To je o 12,4 bodu více než na konci Q2 a o výrazných 9,3 bodu více než ve stejnou dobu vloni.

Španělsko: Ochota nakupovat vykazuje poprvé po pěti letech pozitivní hodnoty

Nehledě na přetrvávající vysokou nezaměstnanost je spotřebitelská nálada ve Španělsku stabilní a v oblasti ochoty nakupovat se dokonce zlepšila. Je to patrně důsledkem zlepšující se situace v cestovním ruchu. Avšak nedávné politické násilí v souvislosti s katalánským referendem může mít ve čtvrtém kvartále negativní dopady.

Ekonomická očekávání ve Španělsku dosáhla na konci třetího čtvrtletí 24,9 bodu, což je naprosto stejná hodnota jako na konci druhého kvartálu s tím, že koncem září ukazatel mírně poklesl. Tato hodnota je o 12,4 bodu výše než koncem třetího kvartálu loňského roku.

Příjmová očekávání byla po mírném nárůstu začátkem července relativně stabilní a skončila na hodnotě16,0 bodu. V porovnání s koncem Q2 je to o 1,9 bodu více a oproti stejnému období předcházejícího roku jde o nárůst o 7,3 bodu.

Ochota nakupovat se v červenci prudce zvýšila, ale pak začala opět klesat a koncem čtvrtletí dosáhla 1,5 bodu. Přestože v poslední chvíli došlo k poklesu, je to poprvé po více než pěti letech, kdy je ukazatel ochoty nakupovat ve Španělsku pozitivní. Celkově skončilo třetí čtvrtletí se zlepšením o 3,2 bodu oproti Q2 a o 6,4 bodu výše než ve stejnou dobu loňského roku.

Nizozemí: ekonomická očekávání vykazují známky zlepšení

S klesající nezaměstnaností a zvyšujícími se příjmy lze pozorovat známky zvyšující se spotřebitelské důvěry.

Ekonomická očekávání v červenci stoupla a po zbytek kvartálu byla relativně stabilní, takže koncem září ukazatel činil 39,0 bodu. To je oproti konci druhého čtvrtletí o 5,8 bodu více a ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 je to více o 21,1 bodu.

Příjmová očekávání v červenci rovněž vzrostla a jejich ukazatel dosáhl 13,4 bodu; pak ovšem koncem září klesl na 10,5 bodu. Je to jen o 0,2 bodu více než na konci Q2, ale o významných 17,0 bodu více než ve stejnou dobu loňského roku.

Ochota nakupovat po mírném zvýšení v červenci opět poklesla a její ukazatel skončil na úrovni 18,2 bodu. To je jen o 0,4 bodu méně než koncem Q2 a o 0,8 bodu méně než ve stejnou dobu vloni.

Rakousko: ekonomická očekávání jsou nejvyšší od Q1 2011

Vzhledem k tomu, že Rakousko zažívá růst tažený spotřebou a investicemi, spotřebitelé mají i nadále důvěru v pozitivní ekonomický vývoj své země.

Během třetího čtvrtletí pokračoval vytrvalý růst ekonomických očekávání a koncem září dosáhl ukazatel hodnoty 32,9 bodu, což je nejvýše od začátku roku 2011. V porovnání s koncem Q2 je to o 14,2 bodu výše a o významných 40,2 bodu více oproti stejnému období předchozího roku.

Příjmová očekávání po velkém celkovém zvýšení ve druhém kvartále zaznamenala v červenci i v srpnu pokles, ale během září se jejich růst obnovil a dosáhla 22,4 bodu. To je ve srovnání s Q2 snížení o 8,2 bodu a oproti stejnému období vloni snížení o 2,0 bodu.

V červenci pokračoval plynulý růst ochoty nakupovat, ale v srpnu její ukazatel zaznamenal prudký pokles a koncem třetího kvartálu skončil na hodnotě19,8 bodu. Od konce Q2 jde o snížení o 3,0 bodu a v porovnání se stejným obdobím loňského roku je hodnota ukazatele jen o 1,9 bodu výše.

Portugalsko: ukazatel ochoty nakupovat na patnáctiletém maximu

Ačkoli prognóza pro Portugalsko byla upravena směrem nahoru, důvěra tamních spotřebitelů v ekonomiku během posledního kvartálu poněkud poklesla. Přesto však si zachovali značnou ochotu nakupovat, a to se odráží rovněž na vysoké domácí poptávce.

Portugalští spotřebitelé nedokázali udržet i nadále vzestupný trend ekonomických očekávání zaznamenaný v Q2 a ukazatel se postupně snižoval do konce září až na 34,7. To je o 4,7 bodu níže než na konci druhého kvartálu, ale oproti stejnému období loňského roku je to stále o 19,9 bodu výše.

U příjmových očekávání došlo v polovině kvartálu k mírnému poklesu, ale do konce Q3 se ukazatel vyšplhal zpátky na 28,5 bodu. To je pouze o jeden bod méně než koncem druhého čtvrtletí a o 8,4 bodu více než koncem Q3 předešlého roku.

Ochota nakupovat vykazovala pokračující vzestupný trend zaznamenaný v Q2 a do konce září tento ukazatel dosáhl 13,0 bodu. To je nejvyšší hodnota zaznamenaná od konce roku 2001 a v porovnání s koncem Q2 je o 8,9 bodu výše; oproti stejné době loňského roku je to výše o významných 29,6 bodu.

Belgie: ekonomická očekávání na nejvyšší úrovni od prvního kvartálu 2014

Díky silnému exportu zažívá Belgie u svých spotřebitelů rostoucí ekonomická očekávání, přičemž známky zlepšení lze pozorovat i u příjmových očekávání.

Během třetího čtvrtletí ekonomická očekávání vytrvale stoupala a na konci období dosáhla úrovně 24,3 bodu. To je nejvyšší hodnota od Q1 2014. Je to o 10,1 bodu výše nežli na konci Q2 letošního roku a o významných 21,8 bodu více než ve Q3 loňského roku.

Poté, kdy ve druhém čtvrtletí příjmová očekávání klesala, během třetího kvartálu se trend obrátil, byť s drobným zastavením v srpnu. Na konci období byla jejich hodnota na -2,8 bodu, a to představuje zlepšení o 5,3 bodu od konce Q2 a o 12,5 bodu od konce loňského třetího čtvrtletí.

Po postupném snižování ochoty nakupovat, kdy v dubnu bylo dosaženo nejvyšší hodnoty, tento ukazatel se v srpnu zvyšoval, aby v září opět poklesl a skončil koncem čtvrtletí na úrovni 14,8 bodu. Ve srovnání s Q2 je to zvýšení o 1,3 bodu a oproti stejnému období předešlého roku o 0,6 bodu více.

Řecko: pokračuje zlepšování všech ukazatelů

Řecko vykazuje výrazné zlepšování všech ukazatelů a tamní spotřebitelé se tudíž posouvají do pozitivnější oblasti.

V tomto čtvrtletí pokračoval v Řecku rychlejší růst ekonomických očekávání, jejichž ukazatel skončil na hodnotě -18,1 bodu. To je nejlepší hodnota zaznamenaná od poloviny roku 2015 a je o 25,1 bodu výše nežli na konci Q2 a o 19 bodů výše než na konci loňského třetího kvartálu.

Příjmová očekávání se během Q3 rovněž zlepšovala a na konci září dosáhla hodnoty -21,1 bodu. To představuje nárůst od konce Q2 o 2,8 bodu a od konce loňského roku o 16,4 bodu.

Stejný pozitivní vývoj bylo možné pozorovat i u ochoty nakupovat, přičemž stabilní růst ukazatele byl zaznamenán během všech tří měsíců kvartálu a skončil na hodnotě -26,2 bodu. Oproti Q2 je to nárůst o 18,7 bodu a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku nárůst o 16.6 bodu.

Polsko: ve třetím čtvrtletí solidní zlepšení všech ukazatelů

Po neklidném druhém čtvrtletí zaznamenalo Polsko ve třetím kvartálu plynulý pozitivní vývoj ekonomických očekávání, který byl patrně tažen současným vysokým růstem HDP. V září skončil jejich ukazatel na hodnotě 34,3 bodu, což je nejvýše od roku 2008. V porovnání s Q2 je to zvýšení o 15,4 bodu a oproti loňskému roku o 10,6 bodu.

Také příjmová očekávání během minulého čtvrtletí vytrvale stoupala a na konci období dosáhla 36,7 bodu. To je o 11,7 bodu více než na konci Q2, ale oproti stejnému období předchozího roku jde o mírný pokles o 6,0 bodu.

Po prudkém poklesu ochoty nakupovat, k němuž došlo během Q2, se tento ukazatel v srpnu výrazně zvýšil a pak v září opět mírně zeslábnul.  Na konci čtvrtletí dosáhl 19,3 bodu, a to představuje ve srovnání s Q2 zvýšení o 12,7 bodu a s Q3 loňského roku zvýšení o 7,8 bodu.

Slovinsko: příjmová očekávání a ochota nakupovat ve třetím čtvrtletí mírně poklesly

Po vytrvalém růstu ekonomických očekávání během Q2, byl v prvních měsících Q3 zaznamenán jejich pokles, ale v září tento ukazatel znovu stoupl a skončil na hodnotě 28,3 bodu. V porovnání s koncem druhého čtvrtletí je to zvýšení o 4,3 bodu a oproti stejnému období loňského roku podstatně výraznější zvýšení o 22,2 bodu.

Příjmová očekávání, jež byla během prvního půl roku vcelku stabilní, ve třetím čtvrtletí mírně poklesla a koncem září se dostala na 20,0 bodu. V porovnání s Q2 je to snížení o 4,8 bodu, ale oproti stejnému období předešlého roku je to o 2,1 bodu více.

Po stabilním růstu v průběhu prvního pololetí následoval v červenci náhlý pokles ochoty nakupovat. Přestože během srpna došlo k mírnému zlepšení tohoto ukazatele, jež přetrvávalo i v září, jeho hodnota na konci čtvrtletí činila 18,9 bodu. Oproti konci Q2 je to pokles o 5,9 bodu, ale v porovnání se stejným obdobím loňského roku je ukazatel o 10,1 bodu vyšší.

Bulharsko: ekonomická očekávání se dostávají opět do kladných čísel a všechny tři ukazatele se zlepšují

Turbulence, jež následovaly v Bulharsku hned po volbách, se z větší části uklidnily a všechny tři ukazatele zaznamenávají v porovnání s koncem Q2 celkové zlepšení.

Ekonomická očekávání se vymanila ze záporných čísel, kam se dostala během Q2 a v srpnu dosáhla hodnoty 4,1 bodu; poté znovu poklesla a třetí čtvrtletí zakončila na úrovni 1,4 bodu. To představuje zlepšení o 9,2 bodu oproti konci Q2 a je to rovněž výše o 2,2 bodu než ve stejné době loňského roku. 

Příjmová očekávání, která v první polovině druhého čtvrtletí prudce spadla, se v červnu částečně zvedla a jejich pozitivní vývoj pokračoval i v červenci. V srpnu ukazatel opět prudce poklesl, ale během září si téměř vydobyl ztracenou pozici a na konci Q3 dosáhl hodnoty 15,3 bodu. Od konce Q2 je to vzestup o 3,8 bodu, stejně jako vzestup o 2,8 bodu oproti stejnému období vloni.

Ochota nakupovat se během třetího kvartálu stabilně zlepšovala a dosáhla 23,6 bodu, tedy nejvyšší hodnoty od ledna letošního roku. Je to o 7,2 bodu více než na konci Q2 a o 2,5 bodu více než ve stejnou dobu loňského roku.

Rumunsko: ekonomická a příjmová očekávání se příliš nemění, ale ochota nakupovat stoupla

Navzdory tomu, že v Rumunsku rostou příjmy, panuje nízká inflace a snížila se DPH, rumunští spotřebitelé svůj názor na ekonomický vývoj příliš nemění.

Po relativně stabilním druhém čtvrtletí se ekonomická očekávání během Q3 změnila a vrátila se zhruba na stejnou úroveň jako na konci minulého kvartálu. Koncem září ukazatel skončil na úrovni 6,3 bodu, což je o 0,9 bodu níže než na konci Q2, ale současně o 5,1 bodu více nežli ve stejné době vloni.

Příjmová očekávání rovněž zaznamenala na začátku třetího čtvrtletí malý pokles, ale pak zůstala stabilní až do konce kvartálu a byla na úrovni 24,2 bodu. Od konce Q2 je to pokles o 2,1 bodu, ale ve srovnání s loňským rokem jde o zlepšení o 3,4 bodu.

K největšímu pohybu došlo u ochoty nakupovat. Na začátku čtvrtletí se držela na úrovni Q2 a pak během září vyšplhala na hodnotu 12,0 bodu. To představuje zvýšení o 6,4 bodu od konce druhého kvartálu a zvýšení o 9,7 bodu od konce Q3 předešlého roku.

O průzkumu

Zjištění GfK Consumer Climate Europe jsou vyňata z průzkumu prováděného ve všech zemích Evropské unie jménem Evropské komise. Tohoto průzkumu se účastní každý měsíc asi 40 000 osob z 28 zemí, jež představují dospělou populaci EU.

Ukazatele GfK Consumer Climate Europe vycházejí z průzkumů uskutečňovaných jednou měsíčně a zaměřených na spotřebitelskou náladu. Odrážejí celkovou ekonomickou situaci v jednotlivých zemích a rovněž situaci konkrétních domácností.

Otázky jsou předkládány jednou měsíčně, především metodou omnibus. Je to průzkum zjišťující odpovědi na několik otázek, který se provádí buď telefonicky, nebo v přímém rozhovoru.

Vypočítávají se tři vybrané ukazatele: ekonomická, cenová a příjmová očekávání, ochota nakupovat a tendence spořit

Pro výpočet ukazatelů se používají tak zvané konečné hodnoty (bottom lines). Podíl spotřebitelů, kteří odpovědí záporně (např. finanční situace rodiny se /významně/ zhorší) se odečte od podílu těch, kteří odpovědí kladně (např. finanční situace rodiny se /významně/ zlepší).

V dalším kroku je tato hodnota "bottom line" standardizována s použitím zavedených statistických metod a je konvertována tak, aby dlouhodobý průměrný ukazatel byl nula bodů a aby bylo dosaženo rozsahu teoretických hodnot od +100 do -100 bodů. Empirické zkušenosti získávané od roku 1986 ukazují, že reálné hodnoty se pohybují v rozsahu od +60 do -60 bodů.

Pokud je ukazatel kladný, znamená to, že hodnocení spotřebitelů u této proměnné je v dlouhodobém srovnání nadprůměrné a naopak, pokud je ukazatel záporný, je hodnocení podprůměrné. Díky standardizaci je možné srovnávat ukazatele různých zemí, neboť rozdíly v odpovědích vycházející z rozdílů v mentalitě se vykompenzují a zásadní trend vývoje ukazatele zůstává nezměněn.

O GfK

GfK je důvěryhodným partnerem při poskytování důležitých informací o trhu a spotřebitelích, které umožňují klientům přijímat lepší rozhodnutí. V GfK kombinujeme práci a nadšení více než 13 000 expertů průzkumu trhu s dlouhodobými zkušenostmi v oblasti vědecké práce s daty. To umožňuje GfK poskytovat zásadní globální poznatky kombinované se znalostí místních trhů ve více než 100 zemích celého světa. Díky inovativním technologiím a vědeckému zpracování dat dokáže GfK transformovat velké objemy dat na inteligentní a relevantní údaje a umožnit tak svým klientům získat konkurenční náskok a obohatit je o zkušenosti, zážitky a volby svých spotřebitelů a zákazníků.

Chcete-li se dozvědět více, navštivte www.gfk.com/cz, nebo sledujte GfK na Twitteru: twitter.com/GfK_Czech.

Stáhnout (PDF)

Kontakt
Andrea Patočková
Andrea Patočková
Czech Republic
General